Frankie Martinez - nejlepší mambo tanečník na světě

Čt, 04/03/2010 - 13:54 -- mario
salsa akce

Tři měsíce poté, co začal tancovat, byl pozván do jedné z nejprestižnějších tanečních skupin světa: Eddie Torres Dancers. Po dalších třech měsících pak již vystupoval v Madison Square Garden v N.Y. Víte o koho jde? Ano, není to nikdo jiný, než tanečník, který před pár lety rozpoutal mambo revoluci, tedy Frankie Martinez.

Proslavil se celou řadou show, především díky nevídané míře kreativity, energie, živelnosti, elegance a nenapodobitelné taneční harmonie. Třicet vteřin jeho Welcome to the party ve mně probudilo lásku k tanci na dvojku (NY styl), ač jsem do té doby byl vyznáním tanečníkem kubánské salsy. Ostatně podívejte se sami.

Mezi jeho další skvosty patří také show Palomilla a Yo Soy Babalu (oboje Joe Cuba). Obě show v sobě odrážejí současnou Frankieho snahu prezentovat salsu a mambo jako vyspělou taneční uměleckou formu a tím změnit pohled veřejnosti, která ji doposud často vnímá jen jako lidový tanec.

Zde pro zajímavost ještě přikládáme přeložené interview ze Salsa New York

INTERVIEW

SNY: Jak dlouho tancujete mambo a co vás k tomu přivedlo?
FM: Mambo jsem začal tancovat v roce 1996 poté, co jsem se svým otcem navštívil latino klub na Floridě. Viděl jsem, že bych zvládl tancovat jako ostatní tanečníci, nebo i lépe. Ne, to je jen vtip. :-)

SNY: Kde jste se naučil tancovat?
FM: Nejprve jsem se učil mambo v Dance Club International, což je škola zaměřující se především na společenské tance. Jak jsem zjistil, nebylo toho mnoho, co tato škola může nabídnout ve výuce mamba, a tak jsem se vydal do klubů a odkoukával od místních tanečníků, improvizoval a vymýšlel své variace. Poté jsem chodil na kurzy k Eddiemu Torresovi. Měl jsem celou řadu učitelů a chci poděkovat všem, které jsem za tu dobu potkal, za jejich laskavá i méně laskavá slova, která ze mne udělala to, čím jsem teď.

SNY: Jak dlouho už učíte a co vás k učení přimělo?
FM: Učím od roku 1997, v podstatě od chvíle, co jsem začal tančit mambo jako společenský tanec. Učení jsem měl vždy v krvi a je to pro mě to nejjednodušší, co mohu dělat. Mnoho tanečníků se ode mě chtělo naučit můj styl a žádalo soukromé lekce. A protože jsem perfekcionista ve všem co dělám, rozhodl jsem se opustit svou dosavadní kariéru, abych se mohl věnovat jen tanci. Zřejmě se mi to povedlo, protože lidé si vždy pochvalovali způsob jakým učím, mou trpělivost a energii, se kterou motivuji tanečníky.

SNY: Jaké to je cestovat a vystupovat? Co je na tom nejlepší?
FM: Pro mě je vystoupení euforie. Mám rád ten pocit, že teď se stane něco velkého, a to začíná už na palubě letadla. Cestování mě prostě baví.

SNY: S kterými skupinami jste vystupoval na pódiu?
FM: Tito Puente Orquesta (a také např. Jose Alberto "El Canario", Spanish Harlem Orquestra - pozn. red.)

SNY: Co vás přimělo k vystupovaní a kde jste vystupoval poprvé?
FM: Se svými choreografiemi jsem nejprve vystupoval v Dance Club International, kde si mě všiml Eddie Torres a nabídl mi možnost stát se členem jeho taneční skupiny.

SNY: Jak jste se cítil při prvním vystoupení?
FM: Vystupoval jsem již mnohokrát po celých Spojených státech na soutěžích Shotokan - ryu karate. S karate jsem začal v devíti letech a od dvanácti jsem jej učil. Dnes vidím, že tělesná disciplína z bojových umění mi v mnohém pomohla i jako tanečníkovi. Přes to všechno pro mě první mambo vystoupení nebylo lehké. Musel jsem si zvyknout na potlesk a křik davu uprostřed show, který u soutěží v karate neexistuje. Na to jsem si ale časem zvykl a vystoupení se pro mě stalo přirozenou součástí vystoupení.

SNY: Jak se vám líbí práce choreografa?
FM: Mám cit pro hudbu a vnímám každý zvuk bubnů a kong. Podle toho stavím footworky. Je těžké popsat, co vidím a cítím, když poslouchám hudbu, ale pódium je tak nějak pořád v mé mysli. Pro choreografa je nejtěžší, aby jeho tanečníci cítili to, co on, a vyjádřili to tancem, jak chce on.

SNY: Jaká musí být hudba, na kterou stavíte choreografii?
FM: Začal bych příběhem z mládí, kdy jsem našel několik alb v mámině šatníku a nechal jsem je jen tak ležet ladem. Když jsem začal stavět choreografie, tak jsem se k nim vrátil a strávil hodiny jen jejich poslechem. Ihned jsem potom běžel do obchodu, kde jsem si je koupil jako cd (Willie Colon, Ray Barretto, Ismael Miranda a další). Uvědomil jsem si, že pro své choreografie preferuji staré mambo, cha cha cha a salsu. Jsou v nich lépe slyšet rytmy bubnů a zpěváci mají lepší výslovnost. Ze současné hudby se slova spíš vytrácí a je často až příliš repetitivní. Mám rád příběh, s jasnou myšlenkou, se začátkem a koncem, takové jsou moje choreografie. Není to jen o tom vylézt na pódium, musí to mít hloubku a význam.

SNY: Jakou byste dal radu těm, kteří s mambem začínají? Jak se mohou zlepšit?
FM: Doporučuji, aby začali tancovat bez předsudků s otevřenou myslí. Musí tiše a pozorně naslouchat a svobodně se tancem vyjádřit. Být výborným tanečníkem se nedá naučit. Samozřejmě, každý se musí naučit základní kroky a shines, ale v každém z nás je něco, v čem se odlišujeme od ostatních. Každý cítíme a vyjadřujeme se jinak. Vyjádřete tancem, co opravdu cítíte a nezapomeňte, že na cestě k dokonalosti je jen trénink.

SNY: Jak byste popsal svůj taneční styl, způsob výuky a vystupování?
FM: Je to směs tanečních základů a instinktů aplikovaná na současnou hudbu, mísící včerejšek s dneškem.

SNY: Chodíte si stále rád do klubu zatancovat?
FM: Věřte tomu nebo ne, ale kluby nikdy nebyly mým šálkem čaje a až do svých dvaceti let jsem nikam nechodil. Nekouřím ani nepiji a obojí mi v klubech vadí. Raději vystupuji, než abych vymetal bary. Také nemám rád soutěže, držím se dál od politiky a jsem většinou rád sám.

SNY: Liší se nějak mambo v NY a jinde v USA?
FM: V NY jde všechno do extrému. Není tomu jinak ani v tanci. Mambo je energické a vzrušující jako město samo, to jinde nenajdete.

SNY: Požívají tanečníci dostatečného respektu?
FM: Byl jsem v šoku, když jsem zjistil, že bych měl platit za svá vlastní představení. Ve chvíli, kdy jsem se rozhodl věnovat tanci na plný úvazek, jsem si řekl, že žádný z mých tanečníků nebude muset takto bojovat - budou vystupovat a reprezentovat mou skupinu za honorář. V taneční skupině máme určitý soubor pravidel, podle kterých žijeme. Dělíme se o každou penny. Když máte spokojené tanečníky, ukáže se to na kvalitě jejich vystoupení. Respekt přichází z vnitřku skupiny. Nikdo nás nebude respektovat, když se budeme zaměstnávat tím, že se budeme rozeštvávat uvnitř naší vlastní skupiny. Vzájemný respekt odráží i to, jak nás vnímají ostatní lidé. Změna pohledu na tanečníka se blíží, ale do té doby si napřed musíme vážit jeden druhého a poté očekávat, že si svět začne naoplátku vážit nás.

SNY: Kde byste rád viděl mambo za pár let, pár desetiletí, či až budete starý?
FM: Chtěl bych vidět mambo předvádět na pódiích. To co jsme a odkud jsme vzešli. Rád bych, abychom používali melodie včerejška pro dnešní moderní tance. Jakmile bude mambo považováno za moderní a módní věc, ztratí svou hodnotu pro naše potomky. Mambo, tak jak ho vnímám já hluboko v srdci, má původ v kubánské rané historii. Chtěl bych, aby to tak zůstalo. V následujícím desetiletí bych chtěl vidět, jak mambo mění tanečníky po celém světě tak, jako to svého času udělal twist. Chtěl bych, aby se ještě za mého života mambo navrátilo ke svým pravým kořenům, aby nikdy neztratilo to, co z něj dělá skutečné mambo - svou historii a kulturu.